Valčík pro milión

Před půlhodinou začal na ČT2 film s názvem "Valčík pro milión". Ne, nekoukám na něj, nemám zrovna puštěný software na sledování televize, ale zaujal mne v tv programu popisek onoho filmu, cituji: "Praha je ráj i pro holku z Moravy. Zvlášť pro tu zamilovanou. Český širokoúhlý a stereofonní film (1960). Hrají: J. Adamovič, K. Chadimová, V. Ráž"

tv.sms.cz

Do očí mě totiž praštily hned 2 věci. Jednak by tam mělo být spíš Československý, když je z roku 1960, ale o tom psát nechci. Druhou věcí je to, že film je "stereofonní".

To mě totiž hodně překvapilo, že už v roce 1960 se u nás natočil film se stereo zvukem, když v té době ani nebyla kina, kde by se dal i stereo přehrát. Možná že v divadle Laterna Magika to tehdy šlo, ale o tom se můžu jen dohadovat, narodil jsem se totiž až za dalších 8 let a navíc jsem v LM nikdy nebyl.

Dodneška si pamatuju, že se stereo zvukem v kině jsem se setkal až někdy v roce 1988, kdy jsem navštívil film Krotitelé duchů v pražském kině tehdejšího názvu Moskva (dnes je v KD Ládví), což bylo asi první stereofonní kino u nás. Byl to úžasný zážitek, ale jen u titulkovaných filmů v původním znění, dabingem šlo totiž všechno zpátky do mono zvuku. A tak jsem v té době číhal, co budou v Ládví promítat s titulkama a chodil jsem si užívat skoro prostorového zvuku. V brzké době pak následovaly další do sterea přezvučená pražská kina Alfa, Blaník, U Hradeb..., po revoluci byly ještě předělány do Dolby Stereo a zvuk tak byl plně prostorový. Hodně let trvalo, než i dabing se naučili udělat tak, aby hlasy ctily prostor a nezrušili prostorovost ruchů a hudby.

Dnes jsou zcela běžné systémy Dolby Digital či Pro Logic, někde i THX (tady jen tuším názvosloví, protože se nepohybuju v oblasti profi zvuku) a nikdo by už do starýho mono kina ani nešel. Ale to, že už před 51 lety se u nás, v socialistickém Československu uskutečnil pokus se stereofonním filmem, když LP desky se lisovaly většinou ještě jen mono, to je opravdu úctyhodný výkon.